Otakárek fenyklový

Vidlochvost feniklový

Papilio machaon

Sídlí většinou ve volném terénu, na kvetoucích loukách, polích, okrajích lesů, v zahradách, ve stepích a lesostepích. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách (mrkve, kopr, bedrníky...). Dvougenerační, v teplých oblastech tři generace, které na sebe navazují (duben - říjen). Samci a samice se setkávají na vyvýšených bodech v terénu (vrcholky kopců apod.). Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny, nejčastěji do okolíků. - V 70. a 80. letech 20. století početnost tohoto druhu značně poklesla. Časově se to shoduje s dosti ničivým hospodařením socialistického zemědělství. V tu dobu se otakárek do značné míry stáhl do méně zasažených oblastí. V našem státě je to zvláště chráněný druh, v současnosti však není ohrožen, zjevně mu prospívá určitý útlum zemědělství, mj. ponechávání částí polí ladem, takže se od 90. let dosti rychle vrací do zemědělské krajiny.

Zdroje informací

* https://www.lepidoptera.cz/ - Mapování a ochrana motýlů ČR

* Koláčkova galerie motýlů: https://www.motyli.kolas.cz/

* Landman, W.: Encyklopedie motýlů, REBO, 1999

* Zahradník, J. - Severa, F.: Naši motýli, Albatros, 2009,

* Novák, I. - Severa, F.: Motýli; Aventinum, Praha, 2002

* Beneš, J. a kol.: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II; SOM, Praha, 2002

* Macek, J. a kol.: Motýli a housenky střední Evropy IV. - Denní motýli; Academia, Praha, 2015

* Martinovy fotografie motýlů: https://www.213.cz/